homosexualita a židovství

Vzhledem k nedávnému útoku v gay klubu v Orlandu se zase začalo diskutovat o vztahu náboženství k homosexuálům a homosexualitě jako takové. Takže se hodí, abych něco k tomuto tématu napsala. Jednak, jak to vidí Tóra a druhak, jaký je dnešní přístup různých denominací k homosexuálně orientovaným židům.
Hned na začátek je třeba říct, že Tóra zakazuje pouze styk dvou mužů (Lev. 18:22 "S mužským nesoulož jako s ženou, je to odporné!" a 20:13: "A muž, který by souložil s mužským jako s ženou, oba spáchali odpornost a musí být odsouzeni k smrti, jejich krev na ně.", je to překlad rabiho Sidona), otázkou lesbického styku se zabývá až Talmud, který jej zakazuje jako nemorální, ale jde pouze o rabínský zákaz. Existuje více variant, jak biblický zákaz interpretovat, mě největší smysl dává tento: Tóra zakazuje styk muže s jiným mužem na způsob styku muže s ženou. A dodává, že je to odporné (ohavnost, toeva, tento výraz je ovšem použit i v jiném kontextu a lze se domnívat, že má určitý kulturní rozměr-tedy, že je něco ohavnost v dané kultuře a v daném čase). Je třeba mít na paměti, že Tóra byla sepsána v době, kdy žena nebyla rovnoprávná s mužem. Nebyla považována ani za majetek ani za otroka, ale její postavení bylo nižší a byla muži (manželovi nebo otci) podřízená. V okolních kulturách platil také zákaz homosexuálního styku mezi dvěma muži-ovšem pouze mezi dvěma muži na stejné společenské úrovni. Pokud se jednalo o muže různého statutu (například svobodný muž a otrok), pak za předpokladu, že svobodný muž byl dominantním partnerem, bylo vše v pořádku. Prostě "zacházet s mužem jako se ženou" znamenalo ponížení a zženštění pasivního partnera-prostě si z něj dominantní partner "udělal ženskou". A protože Tóra opakovaně trvá na tom, že lidé jsou si rovni a jeden zákon platí pro všechny bez ohledu na jejich sociální status (i otrok je člověk, jen s tím nejnižším sociálním statutem, že otroctví je dávnou minulostí, o tom už jsem psala) a že se lidé se nemají navzájem veřejně ponižovat, je zákaz mužského homosexuálního styku logický. A z této logiky také vyplývá, proč se Tóra nezabývá ženskou homosexualitou-není demonstrací síly a nadřazenosti. Chápu, že tahle interpretace může zvednout nejednu feministku a nejednoho ultraortodoxního žida (ale koneckonců i křesťana) ze židle, ale mě přijde dost použitelná-neruší Tórou daný zákon, pouze omezuje jeho aplikaci, a navíc vychází z historických reálií.
Pokud přijmeme tento výklad tohoto, z dnešního pohledu problematického, zákona, pak z něj vyplývají dvě věci-styk dvou dospělých, svéprávných mužů, kdy oba souhlasí a účastní se dobrovolně, je neproblematický-ani jeden nijak neponižuje druhého, nepoužívá styk k demonstraci své dominance nad druhým mužem. Jiná věc je ovšem tzv. "náhražkové sexuální chování"-tedy chování, kdy se jinak heterosexuální muž uchýlí k homosexuálnímu chování z důvodu nedostatku vhodých partnerek-například ve vězení, v armádě, jsou známé případy ze současných válek v Africe, kdy bojující strany znásilňují zajaté protivníky, eventuálně civilisty v okupovaných oblastech. Toto je přesně chování, které Tóra zakazuje a ani tisíce let nezměnily nic na tom, že se jedná o ohavnost. Velmi problematicky se v tomto světle také jeví styk s prostitutem za peníze a účast heterosexuálních mužů na natáčení gay porna (ovšem porno a prostituce jsou problematické tak nějak obecně). Prostě všechny formy homosexuálního styku, kdy je jedna strana v dominantním postavení, kterého zneužívá, nebo zneužít může.

Co se vztahu současného židovství k otázce homosexuality týká, reformní (1998) i konzervativní (2012) židovství povoluje sňatky osob stejného pohlaví-rabín, který chce, může takové sňatky provádět, ten, který nechce, nemusí. Homosexuálnové mohou být bez omezení členy náboženských obcí a vykonávat jakékoliv náboženské funkce (včetně rabínské), jejich děti navštěvují náboženské školy a pokud dvojice adoptuje nežidovské dítě, jeho konverze probíhá stejně jako u heterosexuálního páru. Pozice ortodoxního židovství ke sňatku osob stejného pohlaví je jednoznačně odmítavá, rozhodně alespoň v rovině sňatků náboženských (ale většinou i sekulární). Co se akceptace homosexuálnů jako členů náboženské obce týče, reakce jsou velmi různé od naprostého odmítání (často i odmítání faktu, že se se svou sexuální orientací se člověk rodí, nevybírá si ji) až po přijetí a plného začlenění takového žida do obce. Od naprostého zákazu mužského i ženského homosexuálního styku až po přístup: "co děláte v ložnici je vaše věc, zákon znáte a s Hospodinem si to jednou budete muset vyřešit sami, není na nás, abychom vás soudili.". Ačkoliv ultra-ortodoxní obce jsou obvykle méně tolerantní než obce moderně ortodoxní, nelze úplně generalizovat, záleží na přístupu každé jednotlivé obce. V knize Love, Marriage and Jewish Families: Paradoxes of a Social Revolution je příklad dvou mužů, žijících v registrovaném partnerství, kteří spolu vychovávají tři děti-jedno ze starších dětí se chce zapsat na moderně ortodoxní střední školu a je odmítnuto, právě kvůli "rodinným poměrům" zatímco jeho mladší sourozenec bez problémů navštěvuje školu vedenou lubavičskými chasidy. Tož tak.